Ministerstvo vnitra chce přezkoumat, co všechno se dozvěděli a naučili čínští vojenští výzkumníci z Pekingu, které vedení státního ústavu pouštělo do laboratoří na jadernou ochranu. Kromě toho však chystaný audit posoudí také zakázky na IT, jež dodává firma bez referencí se sídlem u komunistické strany.

Добър ден! neboli dobăr den, tentokrát z Bulharska. Před deseti lety jezdilo do Bulharska necelých sto tisíc turistů z Česka ročně, nyní jich je téměř 250 tisíc. Jezdí tam za krásnými plážemi u Černého moře i za poměrně levným ubytováním, zvlášť ve srovnání s Chorvatskem, o němž bude řeč níže. Dnes ale o bulharské politice a také o tom, že: ruská fregata v Lamanšském průlivu vypálila […]

V sobotu zemřel v 79 letech bývalý ředitel rozvědky a disident Petr Zeman. Jeho dlouholetí kolegové na něj vzpomínají jako na odvážného člověka, který odolal politickým tlakům a tajnou službu výrazně zmodernizoval.

Šéf agentury Hofa Guard popisuje, jak fungovala pořadatelská služba při zápasech fotbalové Slavie. Kvůli masovému průniku fanoušků na hrací plochu a útokům při sobotním utkání se Spartou by firma měla v Edenu skončit.

Ministr pro sport a zdraví Boris Šťastný hodlá v reakci na sobotní řádění fanoušků Slavie zpřísnit bezpečnost na fotbalových stadionech. Chce například zjistit, proč kluby nemohou používat systém na rozpoznávání obličejů. Po tvrdším postupu volá i premiér Andrej Babiš. „Ta změna musí být brutální,“ říká.

„Budu-li přesvědčovat politiky z SPD o tom, že má smysl navyšovat obranné výdaje, použiji jeden zásadní argument,“ slibuje budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský. V rozhovoru také vysvětluje, proč jeho funkce vůbec vznikla nebo kdy vláda navýší výdaje na obranu.

Vláda se nejspíš ještě v letošním roce pokusí navýšit obranné výdaje na úroveň dvou procent. Na summitu v Jerevanu to řekl premiér Andrej Babiš. Ještě minulý týden tuto ambici odmítala šéfka státní pokladny Alena Schillerová, i ta ale rychlejší navyšování výdajů nyní připouští.

Pro Polsko je v sázce suverenita jeho území a ambice stát v čele evropské obrany. Francie chce zase potvrdit roli lídra evropského jaderného deštníku. Proto budou země společně simulovat použití jaderných zbraní proti cílům v Rusku a Bělorusku na východním křídle NATO.

„Černobyl eskaloval otázky bezpečnosti jednak svou velikostí, jednak reakcí Sovětského svazu, který se nějakou dobu snažil tvářit, že se nic neděje. Černobyl byl probuzení,“ říká expertka na jaderné reaktory Lenka Frýbortová. „Naprosto klíčové bylo zavedení a posílení kultury bezpečnosti. Sebelepší technologie může selhat, pokud se lidé chovají špatně,“ doplňuje ji kolega Ondřej Novák.

Nový německý zákon o vojenské službě vyvolal vlnu obav z omezování osobní svobody i debatu o rovnosti pohlaví. Rozruch způsobilo zejména ustanovení, podle kterého by muži od 17 do 45 let potřebovali k delším cestám do zahraničí souhlas armády.

V Evropě podle odhadů žije 45 milionů muslimů, což je kolem šesti procent všech obyvatel (počítáno bez Ruska, v němž žije největší muslimská populace v Evropě). Mnozí americko-izraelskou válku proti Íránu podporují i z důvodu brutálního potlačení lednových protestů, které si v Íránu vyžádaly tisíce obětí.

Andrej Babiš chce prolomit patovou situaci a domluvit se s prezidentem na nových velvyslancích. Podle informací Deníku N by mezi nimi mělo být i překvapivé jméno. Premiér totiž plánuje vyslat na jeden z diplomatických úřadů Hynka Kmoníčka, který je nyní poradcem pro národní bezpečnost.

Česká republika by měla v probíhající válce s Íránem USA a Izrael bezvýhradně podporovat, myslí si Tomáš Pojar, někdejší bezpečnostní poradce Petra Fialy. Stejnou pozici Pojar nově zastává i ve stínovém kabinetu nyní opoziční ODS. Válku, která hrozí, že rozkolísá světovou ekonomiku a v nejhorších scénářích nastartuje nové migrační vlny, považuje Pojar za nutnou. „Prioritním zájmem Česka je stát…

K devíti mešitám umístili prasečí hlavy, postříkali pařížské Muzeum holokaustu a tři synagogy zelenou barvou a poblíž berlínského památníku holokaustu postavili plastové kostlivce. To všechno provedli srbští špioni na pokyn ruských tajných služeb. Jejich cílem bylo vyvolat napětí mezi židy a muslimy a destabilizovat tím Francii a Německo.

Francie poprvé od roku 1992 zvýší velikost svého jaderného arzenálu a bude v oblasti jaderných zbraní spolupracovat s osmi evropskými spojenci. Stíhačky schopné nést jaderné zbraně se mohou objevit i v zemích, jako jsou Německo a Polsko.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v Mnichově varoval před „vojenskou aliancí“ Chorvatska, Albánie a Kosova a oznámil posílení srbské armády. Kroky zapadají do širšího trendu balkánských investic do obrany. Jak je máme chápat?

Český ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci například po boku bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clinton a polského šéfa diplomacie Radka Sikorského. V debatě o hodnotách Západu se přel o demokracii v Evropské unii.

Kdybyste nevěděli, co všechno se za uplynulých dvanáct měsíců stalo, a vyslechli si projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, řekli byste si, že Evropa a Spojené státy jsou nejlepší a nejbližší spojenci.