Newsletter o tom, co se právě děje ve vědě, technice, umělé inteligenci, genetice, výzkumu vesmíru… Co tu máme dnes? Extrémní počasí, nekonečný příběh Mythosu, zchudnutí Elona Muska, zdražení všeho od Applu. A playlist pro ty, kdo dočtou až na konec.

Nikdy v historii Česka nebylo tepleji. Na zemi udeřila čtyřicetistupňová saharská vedra. Jak se s tím lidé nejen v centru Prahy srovnávali? Chladili se, jak se dalo, turisté přesto korzovali rozpálenými ulicemi. Lidé v horku kolabovali a měli zdravotní potíže.

V Česku v těchto dnech vrcholí silná vlna veder, která v evropských dějinách měření nemá obdoby. Podobných extrémů však bude přibývat. Přinášíme otázky a odpovědi na to, jak klimatická změna proměňuje Česko a kam máme nakročeno.

Odkud se bere horko, které nyní sužuje celou Evropu? Vlny veder tu byly vždy. Klimatická krize však vede k tomu, že jsou častější, delší a teploty během nich jsou vyšší. Špatná zpráva: takových období, jaké máme nyní, bude stále více.

Horka představují velké riziko mimo jiné pro seniory. Lidé v důchodovém věku jsou náchylnější k dehydrataci či přehřátí – hůře regulují tělesnou teplotu a také méně cítí žízeň. Na co si dát pozor, jak předejít teplotnímu šoku a jak se v horkých dnech správně ochladit? Shrnujeme zásadní rady odborníků (nejen) pro seniory.

Extrémní horko představuje zátěž pro celý náš organismus. Můžeme být unavenější, frustrovanější nebo zažívat nepříjemné příznaky přehřátí. Jak si ve vedru ulevit a nejlépe předejít problémům?

Vysoké teploty mohou být pro nejmenší děti velmi nebezpečné. Jak s nimi v těchto dnech chodit ven, co mají mít na sobě nebo jak cestovat autem? Odpovídáme na vše podstatné.

Když usínáme, naše těla se potřebují ochlazovat, říká chronobioložka Katarína Stebelová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. To se však neděje, když máme doma horko, a proto se nám hůř usíná. Řešením není studená sprcha ani chlazené nápoje.

Prezident Petr Pavel vyhrál souboj s vládou a poletí na summit NATO do Ankary. Hlavním poraženým je ministr zahraničí Petr Macinka, dalším pak premiér Andrej Babiš. Ten by ale z celé situace mohl aspoň částečně vybruslit.

Česko o víkendu sevřou extrémní horka. Odbornice a lékařka ze Státního zdravotního ústavu Helena Kazmarová radí, jak se vyhnout zdravotním problémům i jak poznat, kdy už naše tělo přestává horko zvládat. „Člověk už se potom ani nepotí, organismus už teplotu vůbec nereguluje,“ říká pak o vážném, život ohrožujícím přehřátí.

Nad Evropou se vytváří blokující tlaková výše, která může na delší čas zastavit postup front a udržet stabilní, slunečné a velmi teplé počasí. Nejvyšší teploty jsou očekávány v jižní a střední Evropě. Vedra nemusí skončit ani po několika dnech.

Česko se potýká se suchem i nedostatkem vody v řekách. Na svědomí to má zejména teplá zima. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder ale upozorňuje, že situace není katastrofická. Podle něj je však nutné s vodou nakládat rozumně – například ideálně nemít domácí bazény.

Teplotní rekordy pro květen padly ve Francii, v Británii i ve Španělsku.

Letošní duben je v Česku druhý nejsušší od roku 1961. Zima přitom nebyla tak bohatá na sníh, jak se často říkalo, připomíná klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a ústavu Akademie věd ČR CzechGlobe. Voda chybí i tam, kde jí bývá dost, a rozhodující pro úrodu budou následující měsíce. Podzemní vody zůstávají kvůli loňskému suchu na nízkých úrovních.

Ukrajina strádá, Rusové systematicky ničí její energetickou síť a miliony civilistů tak v třeskutých mrazech žijí ve tmě a zimě, často bez vody a možnosti dojít si normálně na záchod. Ale i některá ruská města a celé oblasti v těchto dnech za mimořádně chladného počasí, které se usadilo ve velké části Ruska na neobvykle dlouho, poznaly, co to je blackout. A za ten zdaleka nemohou jen ukrajinské…