Horka představují velké riziko mimo jiné pro seniory. Lidé v důchodovém věku jsou náchylnější k dehydrataci či přehřátí – hůře regulují tělesnou teplotu a také méně cítí žízeň. Na co si dát pozor, jak předejít teplotnímu šoku a jak se v horkých dnech správně ochladit? Shrnujeme zásadní rady odborníků (nejen) pro seniory.
Na hlavě 256 elektrod, půlhodina v magnetické rezonanci a snaha nepohnout se ani o milimetr. V brněnském CEITEC vědci kombinují EEG a funkční magnetickou rezonanci, aby zachytili krátké „mikrostavy“ mozku. Zúčastnila jsem se jejich experimentu a sledovala, co všechno z těchto dat dokážou vyčíst – a co zatím ne.
Premiér zaslal Adamu Vojtěchovi tři dopisy kritické k jeho práci. Že by ministra zdravotnictví plánoval odvolat, však odmítá. „Není to nic proti němu, naopak,“ tvrdí. Zároveň naznačil, co by ministr měl dělat, aby s ním byl spokojenější.
V litoměřické nemocnici lékaři loni v listopadu museli resuscitovat čtyři novorozence, dvě miminka však zemřela. Interní audity podle Krajské zdravotní odhalily odchylky od doporučených postupů, případ dál vyšetřuje policie i externí znalci. Nemocnice už nyní mluví o možném odškodnění rodinám.
Stále není jasné, jestli prezident Petr Pavel poletí na červencový summit NATO v Ankaře. Po dnešku bude přitom hledání kompromisu ještě složitější. V dnešní Pointě N se také zamýšlíme, jestli je dobrý nápad nasypat do zdravotnictví dalších 24 miliard korun a jestli to pacienti vůbec pocítí.
Zaměstnankyně velké farmaceutické firmy v Praze se při práci nadýchala toxického azidovodíku. Omdlela a skončila v nemocnici, lékaři u ní posléze uznali nemoc z povolání. Ani po necelých šesti letech ale žena nedostala odškodnění.
Epidemie eboly má první vyléčené, komplikují ji ale vojenské konflikty, rituální pohřby i napadení zdravotníků. Státy společně evidují 332 potvrzených případů a 49 úmrtí, podezření na nákazu je už přes tisíc. Popisujeme vývoj v posledních dnech.
Několika desítkám mladých dospělých v Česku každý rok diagnostikují nádory typické spíše pro děti. Tito pacienti se ocitají „mezi systémy“ – na pomezí mezi dětskou a dospělou onkologií. „Z hlediska systému je jejich počet zanedbatelný. Z hlediska osudu konkrétního člověka je to ale rozhodnutí o životě a smrti,“ upozorňuje v rozhovoru onkolog Jaroslav Štěrba.
Vláda chystá zásadní daňové zvýhodnění pro nadstandardní preventivní vyšetření. Podle kritiků se tím premiér Andrej Babiš dostává do střetu zájmů, tyto programy totiž nabízí i jeho klinika.
Po onemocnění záškrtem tento týden v Česku zemřelo dítě v předškolním věku, proti nemoci nebylo očkované. Záškrt je dnes u nás velmi vzácný, v posledních letech však případů přibývá. Pro neočkovaného podle expertů znamená velkou hrozbu. „Průběh nemoci může být rychlý, 24 až 48 hodin,“ upozorňuje lékař.
Převoz amerického lékaře z centra současné epidemie eboly do pražské nemocnice pochopitelně zvýšil zájem o tuto nemoc, z našeho hlediska vzdálenou a exotickou. Shrnujeme proto základní fakta o ebole a uvádíme na pravou míru některé běžné omyly.
Hantavirus zneklidňuje svět. Ten počítá případy nákazy z lodi a se zatajeným dechem sleduje, jestli se virus nepřenesl i na lidi, kteří na ní nebyli. Na stole mezitím leží nepodepsaný dokument, který nás na možné budoucí pandemie může lépe připravit – jakkoli nyní experti mírní obavy. V dnešní Pointě N také popisujeme, z čeho mohou mít radost sudetští Němci, kteří příští víkend přijedou do Brna.
Zdravotníci sledují desítky kontaktů lidí, kteří se vrátili z lodi zasažené hantavirem. Nemoc, která má vysokou úmrtnost, se může projevit až několik týdnů od nákazy. První příznaky má jako chřipka.
Psychiatr Jan Cimický, kterému soud minulý týden nepravomocně uložil pět let vězení za znásilnění a vydírání pacientek, pracuje s lidmi s mentálním postižením, včetně dětí. Česká lékařská komora tvrdí, že proti tomu nemůže zasáhnout. Oslovení odborníci s tím nesouhlasí.
Ještě zhruba tři dny zůstane celkem sto padesát lidí na palubě nizozemské výletní lodi, kde se šíří velmi nebezpečný hantavirus. Tři lidé už zemřeli. Jaké riziko nákazy hrozí samotným pasažérům, již zatím musí na lodi zůstat? A jakému nebezpečí nákazy budou vystaveny země, které výletníky přijmou?
Léky jako Ozempic, Mounjaro či Wegovy, které potlačují chuť k jídlu, mohou hubnutí výrazně usnadnit. Nová metaanalýza ale ukazuje, že po jejich vysazení se ztracená váha často vrací zpět – navíc rychleji než u lidí, kteří shodili změnou jídelníčku a pohybem. Proč? A co může pomoci?
Premiér Andrej Babiš mění plány na novou pražskou nemocnici – nemusela by vzniknout v Letňanech, nýbrž v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Obě varianty chce nyní srovnat. Projekt hodlá spojit s armádou a započítat do obranných výdajů, experti však poukazují na zásadní limit tohoto plánu.
Systém péče o lidi s těžkým postižením je tak nevyhovující, že tito lidé fungují v módu přežití, říká socioložka Jana Duarte, spoluautorka nedávného výzkumu PAQ Research. Značná část péče dnes stojí na blízkých. „Stát na tom parazituje. Rozhodnutí, jestli obětují celý život tomu, aby jejich dítě mohlo důstojně žít, bývá pro rodiny velmi těžké. Stavíme je do pozice, kdy je to buď, anebo.“
Rodiny starající se o příbuzné s nejtěžším postižením v Česku na péči často zůstávají samy. Trápí je nedostatek služeb, byrokracie i dlouhodobé vyčerpání. Dvě matky Deníku N popsaly, že největší obavu mají z budoucnosti – co s jejich dětmi bude, až se o ně nebudou moci dál starat. „Víte, jaké to je, když si matka přeje, aby její dítě zemřelo dřív než ona?“ přibližuje jedna z nich.
Pražská klinika Iscare z holdingu Andreje Babiše se propojuje s vinohradskou fakultní nemocnicí. Deník N zjistil, že smlouva uzavřená letos v březnu umožňuje systematicky přesouvat složitější pacienty ze soukromého zařízení do státní nemocnice.
Andrej Babiš se o víkendu přihlásil k pragmatické zahraniční politice, protože ta hodnotová je prý k ničemu. Takto stavěný protiklad je sice nesmyslný, Babiš se ale díky němu přibližuje k odkazu Miloše Zemana.
Rada České televize tento týden zamítla stížnost na pořad Hyde Park Civilizace kvůli zastoupení kritiků očkování ve vysílání. Usnesení nepodpořil jen Pavel Matocha. Autorka stížnosti chce ve veřejnoprávní televizi svůj pořad.
Premiér Andrej Babiš usiluje o to, aby už brzy byly k dispozici nové léky na časnou fázi Alzheimerovy choroby. Vyzval lékový úřad, aby si pospíšil s jejich schválením. Zatím není jasné, kdy se tak stane. Jde přitom o preparáty, které se zatím plošně nepoužívají nikde v Evropě.
V Česku roste zájem o očkování proti planým neštovicím a ubývá nakažených. Přibývá ale případů, kdy nemoc doprovázejí komplikace vyžadující hospitalizaci. Česká vakcinologická společnost proto doporučuje očkovat už malé děti. Část pediatrů přesto dál zastává názor, že je lepší nemoc prodělat.
Před třemi lety se Kateřina Vráblíková dozvěděla od britských lékařů velmi špatnou diagnózu: nádor tlustého střeva, neoperovatelné metastáze v játrech, nulová šance na vyléčení. Socioložka se s tím ale nehodlala smířit. Loni ji v pražském IKEM transplantovali játra, nyní je bez rakoviny a chce dělat osvětu.
SPD dosáhla prvního ústupku od vlády ohledně očkovací strategie, přesto jí to nestačí a tlačí na kompletní změnu dokumentu. Ve hře je i připravovaná pandemická úmluva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Češi mnohdy mají problém s vyhledáním správného odborníka na duševní zdraví, ukázal nedávný průzkum STEM/MARK. Lidé nerozlišují mezi jednotlivými typy odborníků, jejich specializacemi nebo vzděláním. Expertka vysvětluje, jaká rizika to přináší, jak se v péči vyznat nebo co dělat v případě negativní zkušenosti s chováním odborníka.
Člen Rady ČT Pavel Matocha spjatý s SPD žádal po šéfovi České televize Hynku Chudárkovi detaily o zvaní expertů kritických k očkování proti chřipce. S ředitelovou reakcí nebyl spokojen, Chudárek mu následně přislíbil doplňující informace.
Premiér Andrej Babiš nově připouští změny v očkovací strategii podle požadavků SPD. Jde tím proti postoji svého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který doposud veřejně trval na tom, že se nic měnit nebude. Nyní je ale vše jinak, do hry se dostává varianta, že stát nebude platit propagaci očkování proti chřipce.
Premiér Andrej Babiš ve Sněmovně tvrdil, že není možné zjistit, kolik peněz z veřejného pojištění dostávají jeho zdravotnické firmy. „Tu informaci nemá nikdo,“ odpověděl v rámci interpelací. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch krátce poté slíbil, že poslancům data dodá.